Kde končí Morava?

Počátkem 10. století vyvrátili Maďaři Velkomoravskou říši. Tito kočovníci dávali přednost rovinatým krajům a usídlili se zejména v Podunají. Poté, co přijali křesťanství a zařadili se mezi usedlé evropské národy, byly ustáleny i hranice jejich říše. Centrum Velkomoravské říše v Mikulčicích bylo zničeno a území na východ od řeky Morava připadlo rodícímu se uherskému státu. Severní hranici tvořila říčka Olšava. Právě na ní leží i Uherský Brod, u jejího ústí Uherské Hradiště a o něco jižněji Uherský Ostroh.

Toto území bylo nazýváno Luckou provincií. Jednalo se nárazníkové pásmo, na které si činili nároky i okolní vládci - Poláci, Rakušané a zejména Češi. Moravané zpočátku ještě nějakou dobu vystupovali jako samostatný národ, ale poměrně rychle se stali součástí přemyslovského státu. V době knížecí zaměstnávaly domácí politiku půtky mezi členy rozvětveného přemyslovského rodu. Teprve s růstem moci v 13. století, nyní už jako králové, přistoupili Přemyslovci k „revizi hranic“. Celé výše zmíněné území připojil k Moravě definitivně až Přemysl Otakar II. po vítězné bitvě u Kressenbrunnu roku 1260. Jeho ambice směřovaly i na jih směrem k Dunaji. Založil už dokonce téměř u Dunaje město Marchegg, které se mělo stát oporou přemyslovské moci v celém regionu. Zde se ale střetnul se zájmy rakouských vévodů a po prohrané bitvě na Moravském poli (1278) by s těmito plány konec. Hranice vůči Rakousům se ustálila na Dyji, s Uherskem na Sudoměřickém potoce. Od té doby se už hranice nezměnila, a trojmezím všech zainteresovaných zemí se stal soutok Moravy s Dyjí.

Zbytek území na levém břehu řeky Morava, ohraničené na východě hřebenem Malých Karpat, na severu tokem Sudoměřického potoka a na jihu Děvínem a Bratislavou, tvoří kraj zvaný Záhoří. Při pohledu z Uher je totiž za horami.

Během cykloputování jsme projeli bývalou hranici, navštívili bývalá pohraniční města - tehdy hradiště či hrady – Uherské Hradiště, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Strážnici a Hodonín. Na krátké návštěvě za hranicí jsme poznali i pevnosti v Záhoří – Holíč a Skalici.

A tak díky koronavirovým omezením jsme si konečně udělali jasno, kde vlastně končí Morava…

Prostor bývalé Lucké provincie.

Výřez z dřevorytu Hradiště Jana Villenbergra z r. 1593. V pozadí vidíme hrad Buchlov a vpravo velehrdský klášter.

Vlevo bývalý pohraniční hrad, dnes zámek v Uherském Ostrohu. Vpravo zámek ve Veselí na Moravě, dříve vodní tvrz.

Zámek ve Strážnici na pravém břehu řeky uchovává ve svém zdivu gotický hrad. Na protějším břehu bylo později postaveno opevnění města, z něhož se zachovaly dvě stejné brány.

Původně vodní hrad v Holíči byl přestavěn na zámek a doplněn moderním bastionovým opevněním.

Dávno před tím, než ve Skalici bylo založeno středověké město, stál zde hrad s dřevěnými stavbami a na předhradí románská rotunda.

Přidej komentář k tomuto článku:

Autor opiš čísla z obrázku Text (max 400 znaků)

... a nebo přes tvůj facebook profil: